Jedním z největších omylů lidí je ten, že neustále otročí nějakému společenskému zrcadlu. Žijí podle představ rodičů, kamarádu či společnosti, a díky tomu nejsou vůbec autentičtí. Každou chvíli se potřebují rozhlížet kolem sebe, aby jim někdo potvrdil, že je s nimi vše v pořádku. K čemu nám je, že nás druzí poplácají po zádech, za to co děláme, když sami víme, že chceme v životě jít úplně jinou cestou? Není tohle snad náš život, a naše rozhodnutí, které bychom měli dělat sami za sebe…
