OD: ZBYHNEV 12|02|2014 Od určitého stupně obecného blahobytu se nejlukrativnějším nástrojem obživy stává pasení se na slabých místech lidské povahy, popřípadě obohacené o jejich další cílené zeslab...
Moudrost starých léčitelů: Nebolí tě záda, ale tíha, kterou nosíš. Nebolí tě oči, ale nespravedlnost, kterou vidíš. Nebolí tě hlava, ale myšlenky, které v ní máš. Nebolí tě krk, ale zaseknutá slova v něm. Nebolí tě žaludek, ale to co nedokážeš strávit. Nebolí tě játra, ale hněv, který se v nich hromadí. Nebolí tě srdce, ale nedostatek lásky.
Ve Vesmíru vše funguje podle přesného řádu, postaveného na několika triviálních principech. Vesmírný řád by se dal nazvat (a určitě ten název znáš) Zákonem přitažlivosti. Já mám pro něj ještě jiný a podle mě výstižnější název — Zákon neomezeného tvoření. Je výslednicí oněch principů, které veškeré vesmírné fungování zajišťují, které stojí na pozadí všeho dění. Znamená, že každý tvoří vše, co podvědomě vysílá. Generuje odpovídající stavy, vztahy a situace, a to i na libovolnou dálku (proto mi…
Abys mohl se svými omezeními pracovat, musíš dokázat jejich projevy v prvé řadě jasně identifikovat. Kdo to neumí, marní čas i energii tím, že zmateně jedná i přemýšlí a tím bloudí v začarovaném kruhu, ve kterém může klidně strávit i celý život. Přitom pochopit a identifikovat svůj blok je úplně jednoduché. Dnešní článek je přesně o tom a řekneme si v něm vše potřebné. Každé tvé omezení se jmenuje předsudek. Jiná omezení než vlastní předsudky neexistují. Předsudek je zkreslená podvědomá…
Minulý článek byl o aktivní fázi tvoření, která je úplně jednoduchá — stačí jen vědět co chceš a znát pár principů, aby člověk neudělal chybu. Dnes probereme všechno potřebné o fázi pasivní. Už jsem minule naznačil, že je tato fáze paradoxní a hned vysvětlím proč. Název pasivní má od toho, že od tebe nic nevyžaduje. Žádnou aktivitu, vůbec nic. Kromě jediného — aby ses od svého vyslaného záměru dokázal myšlenkově zcela odpoutat. Nemyslet na něj, nesnažit se spekulovat, "pomáhat", přemýšlet…
Předchozí článek pojednával o přesvědčeních, která celý náš život řídí. Dnes pokročíme zase o krok dál a ujasníme si, co vlastně život je. Život je především o pocitech. Kdo se cítí skvěle, žije skvělý život. Kdo se cítí mizerně, žije mizerný život. Kdo se cítí svobodně, žije svobodný život. A tak dále. Naše pocity jsou to jediné, co odráží kvalitu našeho života, nic jiného. Někdo je rád zalezlý doma, druhého baví cestování. Pokud je jim oběma dobře a nic jim nechybí, nedá se říct, čí život…
