Když jdu za slunečného dne po zahradě, kde kvete šalvěj, zavřu si oči. Vůně mi přivane na mysl slova: vznešená, silná, medová, čistá, jasná, hojivá. Z mých zkušeností to všechno šalvěj přináší… Léčivá síla šalvěje...
Sirup z akátu – tedy ne tak úplně. U nás se mu tak říká (celým názvem jde trnovník akát), ovšem je to akát nepravý, který toho s tím správným nemá příliš společného. Při pohledu na něj možná ani nevíte, že ho znáte, ale jakmile vás praští do nosu jeho jasmínová vůně, budete doma. Už jen proto jsem se rozhodla spáchat tento sirup – abych si tu úžasnou omamnou vůni zachovala i na dny příští. .
Před chvilkou jsem byla omrknout zahrádku po vydatném dešti od brzkého dopoledne. Bylinky zase pěkně poskočily, tak že brzo se vrhnu na oblíbený a vyzkoušený recept z časopisu Meduňka. Sirup by měl vydržet rok, ale tedy ten náš nikdy nedočká ani zimních měsíců. Loni jsem dělala i mátový a míchala jsem máty různých chutí a to tedy byla mňamka, tak doufám, že i letos se urodí :-). A na blogu Mlsná kočka je sirup tak krásně nafocen, že bych ho šla nejradši dělat hned :-).
