OLOMOUC

Collection by Mara Lpbazar • Last updated 12 days ago

474 
Pins
 • 
911 
Followers

Vesnička má středisková

Mara Lpbazar
Obnovená krása! Původní barvy se vrátily i na dveře portálu mořického chrámu | Olomoucký REJ

Obnovená krása! Původní barvy se vrátily i na dveře portálu mořického chrámu

V sedmdesátých letech prý měli památkáři jasnou představu. „Železo? Černá barva. Nic jiného,“ říká zkušený umělecký kovář a restaurátor Jiří Běhal, který tehdy u památkářů působil. Jeho názor na barevnost kovových prvků historických staveb je ale zcela odlišný. Díky tomu se teď vrátila půbvodní nádherná polychromie na dveře gotického chrámu svatého Mořice. O zastaralém puristickém názoru na černou barvu jako jedinou možnou pro ozdobné kovové prvky historických památek si myslí dnešní…

Jedna z tramvají odbočuje do Opletalovy ulice

Proč se tramvaje tak často potkávaly na Horním náměstí? Jinou možnost neměly

Zní to podivně, ale je to tak. Tramvajím v Olomouci totiž nezbývalo nic jiného než se neustále na několika pevně daných místech potkávat. Jedním z nich bylo i Horní náměstí, dále pak třeba náměstí Republiky a další čtyři lokality. Proč? Jednoduše proto, že až do 50. let byly tramvajové trati v Olomouci jednokolejné a tramvaje, jedoucí v protisměru, se vyhýbaly na takzvaných výhybištích, kterých bylo všeho všudy šest. Další takové místo pak bylo už jen na smyčce u hlavního nádraží. Na mnoha…

Zní to podivně, ale je to tak. Tramvajím v Olomouci totiž nezbývalo nic jiného než se neustále na několika pevně daných místech potkávat. Jedním z nich bylo i Horní náměstí, dále pak třeba náměstí Republiky a další čtyři lokality. Proč? Jednoduše proto, že až do 50. let byly tramvajové trati v Olomouci jednokolejné a tramvaje, jedoucí v protisměru, se vyhýbaly na takzvaných výhybištích, kterých bylo všeho všudy šest. Další takové místo pak bylo už jen na smyčce u hlavního nádraží.

Proč se tramvaje tak často potkávaly na Horním náměstí? Jinou možnost neměly

Zní to podivně, ale je to tak. Tramvajím v Olomouci totiž nezbývalo nic jiného než se neustále na několika pevně daných místech potkávat. Jedním z nich bylo i Horní náměstí, dále pak třeba náměstí Republiky a další čtyři lokality. Proč? Jednoduše proto, že až do 50. let byly tramvajové trati v Olomouci jednokolejné a tramvaje, jedoucí v protisměru, se vyhýbaly na takzvaných výhybištích, kterých bylo všeho všudy šest. Další takové místo pak bylo už jen na smyčce u hlavního nádraží. Na mnoha…

Opravdová zima v Olomouci v 70. letech

Jak za Husáka zamrzl Nový rok. Uhelné prázdniny a potemnělá Olomouc

Letos školáci začínají nový rok doma. S výjimkou prvňáků a druháků mají opět distanční výuku a do svých tříd se ani nepodívají. Jenže tihle školáci jsou na tom už po loňském roce zvyklí, zatímco děti v lednu roku 1979 nevěřily vlastním očím a uším: „Do školy se nejde, ve třídách mrzne a budou uhelné prázdniny.“ Československo totiž v lednu ochromila zcela nevídaná změna počasí, kdy země doslova a do písmene zamrzla. Představte si, že se v neděli odpoledne na Silvestra procházíte při jarní…

Nejvyšší olomoucké návrší: pohanská svatyně, Juliův vrch a panský „parlament“ | Olomoucký REJ

Nejvyšší olomoucké návrší: pohanská svatyně, Juliův vrch a panský „parlament“

Dávno předtím, že se z jednotlivých pravěkých a raně středověkých osad stalo ve 13. století město, čněl v rovinaté krajině z dálky viditelný vrch nad řekou. Archeologové a historici mu říkají Olomoucký kopec. Jeho nejvyšší část (233 m n.m.) se jmenuje Michalské návrší. Jak jméno napovídá, je to kopec, na němž stojí od 13. století kostel svatého Michala. A právě tomuto kopci náleží v dějinách Olomouce zvláštní místo. Celý Olomoucký kopec byl před zastavěním velmi výrazným krajinným prvkem…

Leden roku 1920 byl mrazivý nejen kvůli počasí. Mrzlo i ve vztazích mezi věřícími. V nově vzniklé československé republice se už přes rok vedl boj o to, jak se věřící vypořádají se vztahem ke katolickému Římu na straně jedné a k odkazu katolických modernistů a samozřejmě k postavě Mistra Jana Husa na straně druhé. V lednu roku 1920 vyvrcholil tento vnitřní rozkol vznikem nové Československé církve. Mezi těmi, kdo zůstali věrni katolické církvi, a jejich někdejšími druhy, kteří přešli k nové…

Mrazivý leden 1920 zrodil i krásnou olomouckou baziliku

Leden roku 1920 byl mrazivý nejen kvůli počasí. Mrzlo i ve vztazích mezi věřícími. V nově vzniklé československé republice se už přes rok vedl boj o to, jak se věřící vypořádají se vztahem ke katolickému Římu na straně jedné a k odkazu katolických modernistů a samozřejmě k postavě Mistra Jana Husa na straně druhé. V lednu roku 1920 vyvrcholil tento vnitřní rozkol vznikem nové Československé církve. Mezi těmi, kdo zůstali věrni katolické církvi, a jejich někdejšími druhy, kteří přešli k nové…

K nejpůsobivějším církevním stavbám v Olomouci nepochybně patří chrám svatého Mořice. Jeho dnešní podoba je pozdně gotická a pochází z 15. století. Historie svatyně na tomto místě je však mnohem starší, podle nejrůznějších archeologických i písemných indicií zde stával kostel nejpozději ve 12. století, ale spíš ještě dříve. Současný monumentální gotický chrám má mnoho pozoruhodností, asi nejzajímavější nebo na pohled nejpůsobivější je ale jeho jižní, nejvyšší věž.

Tajemná kamenná věž svatého Mořice a záhadné kamenické značky vysoko nad zemí

K nejpůsobivějším církevním stavbám v Olomouci nepochybně patří chrám svatého Mořice. Jeho dnešní podoba je pozdně gotická a pochází z 15. století. Historie svatyně na tomto místě je však mnohem starší, podle nejrůznějších archeologických i písemných indicií zde stával kostel nejpozději ve 12. století, ale spíš ještě dříve. Současný monumentální gotický chrám má mnoho pozoruhodností, asi nejzajímavější nebo na pohled nejpůsobivější je ale jeho jižní, nejvyšší věž. Při troše fantazie diváka…

Historická pohlednice s podobou mostu z 19. století. A ty stromy...

Podívejte, jak třistatunový Rejnok přelezl přes Moravu. Mluvil při tom italsky

AKTUALIZOVÁNO I s pomocnou konstrukcí vážila ta ocelová věc asi 320 tun neboli 320 tisíc kilogramů. Na délku to bylo něco kolem 68 metrů. Byla to tedy věc větší než hokejové hřiště, které má maximální rozměry 61 krát 30 metrů. Po sedmi dnech byl ocelový Rejnok na druhém břehu řeky Moravy. Teď je už polovina budoucího ocelového mostu kratší o pomocnou výsuvnou konstrukci, kterou dělníci od středy na protějším břehu rozebírali. Po usazení na pravém břehu řeky musí dělníci posunout most ještě o…

Ztracené a znovunalezené adresy. O některých ztracených olomouckých adresách jsme psali v Olomouckém Reji na Štědrý den. Před Vánoci ovšem vyšla kniha, která je ztracených a znovunalezených adres plná, a to od první až do poslední, tedy 185. strany. Je to kniha doyena olomoucké historiografie Milana Ticháka. Kniha, která vyšla dva měsíce po nečekaném a náhlém úmrtí muže, který o olomoucké historii věděl víc než celá univerzita dohromady.

Co zanechaly klarisky a jezuité armádě? A co zanechal Olomouci její nejskvělejší historik?

Ztracené a znovunalezené adresy. O některých ztracených olomouckých adresách jsme psali v Olomouckém Reji na Štědrý den. Před Vánoci ovšem vyšla kniha, která je ztracených a znovunalezených adres plná, a to od první až do poslední, tedy 185. strany. Je to kniha doyena olomoucké historiografie Milana Ticháka. Kniha, která vyšla dva měsíce po nečekaném a náhlém úmrtí muže, který o olomoucké historii věděl víc než celá univerzita dohromady. Co se v knize dočtete? Jak se liší od prvního vydání z…

Mapa archeologa Josefa Bálhy ukazuje husté osídlení v Olomouci ve stoletích před založením královského města. Nejblíže naší lokalitěš je Českýá osada, na mapě označena písmenem Č. Ani ta ale nepokrývá plochu Národního domu.

Na místě Národního domu stál ve 12. století zcela neznámý románský kostelík

Všichni Olomoučané znají půdorys románské kaple, zasvěcené zřejmě svaté Markétě. Na Dolním náměstí totiž chodí po jejím obrysu, zvýrazněném v dlažbě odlišně zbarvenými dlažebními kostkami. Na tento kostelík ze 12. století, tedy z časů před založením královského města, navázal později, už v době existence Dolního náměstí, větší gotický kostel svaté Markéty. Podobný malý románský kostelík, jehož půdorys může dnes každý vidět na Dolním náměstí, ovšem stával i o kus dál, a donedávna o něm nikdo…

Moravská hvězda. Původně geometrická pomůcka, dnes o adventu září po celém světě

Moravská hvězda. Původně geometrická pomůcka, dnes o adventu září po celém světě

Moravské hvězdy v období adventu zdobí mnoho kostelů, domů a místností po celém světě. I když se stále častěji objevuje i v zemi, která ji dala jméno, mnohem známější a rozšířenější je především v Německu a Severní Americe, kde snad není jediného domu, kde by alespoň malá hvězda nezdobila vrchol vánočního stromečku. Kromě krásného až magického tvaru je s moravskou hvězdou spojen také pozoruhodný příběh jejího vzniku.

moravska-hvezda-olomouc

Moravská hvězda. Původně geometrická pomůcka, dnes o adventu září po celém světě

Moravské hvězdy v období adventu zdobí mnoho kostelů, domů a místností po celém světě. I když se stále častěji objevuje i v zemi, která ji dala jméno, mnohem známější a rozšířenější je především v Německu a Severní Americe, kde snad není jediného domu, kde by alespoň malá hvězda nezdobila vrchol vánočního stromečku. Kromě krásného až magického tvaru je s moravskou hvězdou spojen také pozoruhodný příběh jejího vzniku.

Kudy z nudy - #světovéČesko a sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a ve Vídni: skutečně vyhnaly mor z Evropy?

Kudy z nudy - #světovéČesko a sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a ve Vídni: skutečně vyhnaly mor z Evropy?

Kudy z nudy - #světovéČesko a sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a ve Vídni: skutečně vyhnaly mor z Evropy?

Poslední velká barokní stavba: měla vypadat luxusně, došly ale peníze | Olomoucký REJ

Poslední velká barokní stavba: měla vypadat luxusně, došly ale peníze

Kdyby ten plán vyšel, na náměstí Republiky by stál mimořádně zdobný vrcholně barokní objekt. Zdobený by byl jako zámecké sídlo rozmařilého šlechtice. Jenže poslední velkou barokní stavbu v Olomouci ovlivnilo několik negativních faktorů. Okolnosti prostě olomouckým sestrám klariskám nepřály. Součástí nejstarší olomoucké čtvrti Předhradí byl klášter sester svaté Kláry nejpozději od poloviny 13. století. Klášterní legenda říká, že se tak stalo v letech 1242 až 1248. Tehdy šlo o nový ženský…

Olomoucká katedrála sv. Václava se rozzářila červeným světlem na připomínku lidí trpících pro víru. 25. listopadu 2020

Olomoucká katedrála zářila červeně

Olomoucká katedrála sv. Václava se rozzářila červeným světlem na připomínku lidí trpících pro víru. 25. listopadu 2020

Celkový pohled na Olomouc Zdroj: Vědecká knihovna Olomouc

Hanáci u radnice, hrady a hory. Malebné výlety Olomoučanů po Moravě 19. století

Jak viděli Olomoučané poloviny 19. století Hanáky? A proč vlastně není správné označovat Olomouc za hanáckou metropoli? I to můžeme zjistit z díla vynikajícího olomouckého (a později vídeňského) knihkupce a nakladatele Eduarda Hölzela. Romantickému cítění v 19. století velmi vyhovoval nový žánr ilustrovaných místopisů. Knihkupci nabízeli nádherně ilustrované publikace, které představovali čtenáři bližší nebo vzdálenější okolí, další města, venkov a hlavně přírodu. Z pohodlí a tepla domova…