Mechorosty

Herbář pro přírodopis
10 pinů2 fanoušků
Polytrichum formosum-Ploník ztenčený Častý v lesích,je jedním z největších mechů,vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích a ve stinných a vlhkých polohách až po horní hranici lesa,hraje tudíž důležitou roli v lesním hospodářství, zejména v zadržování vody

Polytrichum formosum-Ploník ztenčený Častý v lesích,je jedním z největších mechů,vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích a ve stinných a vlhkých polohách až po horní hranici lesa,hraje tudíž důležitou roli v lesním hospodářství, zejména v zadržování vody

Polytrichum formosum-Ploník ztenčený Častý v lesích,je jedním z největších mechů,vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích a ve stinných a vlhkých polohách až po horní hranici lesa,hraje tudíž důležitou roli v lesním hospodářství, zejména v zadržování vody

Polytrichum formosum-Ploník ztenčený Častý v lesích,je jedním z největších mechů,vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích a ve stinných a vlhkých polohách až po horní hranici lesa,hraje tudíž důležitou roli v lesním hospodářství, zejména v zadržování vody

Bělomech sivý-je mech vytvářející velké polštáře,vyhledávající kyselá stanoviště, z řádu prutníkotvarých.Vypouklé, světle zelené polštáře dorůstající průměru až 0,5 m jsou zlehka přichyceny k substrátu pomocí malého množství rhizoidů,Lodyžky rostoucí v trsech kolmo jsou velmi hustě směstnané, též velmi křehké a tudíž lámavé,v horní části jsou světle zelené, v dolní bílé. Současně v jednom trsu můžeme nalézt samčí (štíhlejší) a samičí (silnější) lodyžky.

Bělomech sivý-je mech vytvářející velké polštáře,vyhledávající kyselá stanoviště, z řádu prutníkotvarých.Vypouklé, světle zelené polštáře dorůstající průměru až 0,5 m jsou zlehka přichyceny k substrátu pomocí malého množství rhizoidů,Lodyžky rostoucí v trsech kolmo jsou velmi hustě směstnané, též velmi křehké a tudíž lámavé,v horní části jsou světle zelené, v dolní bílé. Současně v jednom trsu můžeme nalézt samčí (štíhlejší) a samičí (silnější) lodyžky.

Pokryvnatec Schreberův-lodyžky jsou až 15 cm vysoké, vystoupavé, pravidelně dvouřadě zpeřeně větvené, větve u špičky zpět ohnuté,ístky jsou střechovitě uspořádané, velmi vyduté, široce vejčité, naspodu ohrnuté,Lístky na větvích jsou menší než na lodyžkách. Je dvoudomý, jen místy plodný

Pokryvnatec Schreberův-lodyžky jsou až 15 cm vysoké, vystoupavé, pravidelně dvouřadě zpeřeně větvené, větve u špičky zpět ohnuté,ístky jsou střechovitě uspořádané, velmi vyduté, široce vejčité, naspodu ohrnuté,Lístky na větvích jsou menší než na lodyžkách. Je dvoudomý, jen místy plodný

Rašeliník je mech s neukončeným růstem,na vrcholku lodyžky neustále přirůstá a na spodku postupně odehnívá. Proto nelze určit, jak stará může konkrétní lodyžka být,Lístky jsou jednovrstevné, bez středního žebra, s typickou anatomickou strukturou,Buňky lístku jsou dvojího druhu - chlorocyty a hyalocyty

Rašeliník je mech s neukončeným růstem,na vrcholku lodyžky neustále přirůstá a na spodku postupně odehnívá. Proto nelze určit, jak stará může konkrétní lodyžka být,Lístky jsou jednovrstevné, bez středního žebra, s typickou anatomickou strukturou,Buňky lístku jsou dvojího druhu - chlorocyty a hyalocyty

Drabík stromkovitý-je mech, který patří mezi naše nejběžnější.Tento mech dorůstá do výšky 10 cm.Jeho barva je zelená, ale můžeme se setkat i se žlutozeleným. Na koncích primárních lodyžek najdeme zašpičatělé lístky, jejichž tvar je jazykovitý a podlouhlý. Pokud je vlhko, odstávají. Zakončení lístků je tupé až zaokrouhlené a okraj je pilovitý.Štět dorůstá do délky až 4cm

Drabík stromkovitý-je mech, který patří mezi naše nejběžnější.Tento mech dorůstá do výšky 10 cm.Jeho barva je zelená, ale můžeme se setkat i se žlutozeleným. Na koncích primárních lodyžek najdeme zašpičatělé lístky, jejichž tvar je jazykovitý a podlouhlý. Pokud je vlhko, odstávají. Zakončení lístků je tupé až zaokrouhlené a okraj je pilovitý.Štět dorůstá do délky až 4cm

Rohozub nachový (Ceratodon purpureus) je druh mechu řadící se k čeledi útlovláskovitých.  Patří mezi plevelné mechy rozšířené hlavně u lidských sídlišť, na narušených lokalitách ale i na spálené půdě.

Rohozub nachový (Ceratodon purpureus) je druh mechu řadící se k čeledi útlovláskovitých. Patří mezi plevelné mechy rozšířené hlavně u lidských sídlišť, na narušených lokalitách ale i na spálené půdě.

Porostnice Mnohotvárná-Tmavozelená plochá stélka je široká okolo 1 cm a přichycená k podkladu rhizoidy. U jedinců rostoucích na přemokřených stanovištích se objevuje jako další charakteristický znak tmavozelené střední žebro. Ve vhodných podmínkách porůstá plochu o mnoha metrech čtverečních. Dobrým rozpoznávacím znakem jsou v době rozmnožování deštníkovité útvary – receptakula.

Porostnice Mnohotvárná-Tmavozelená plochá stélka je široká okolo 1 cm a přichycená k podkladu rhizoidy. U jedinců rostoucích na přemokřených stanovištích se objevuje jako další charakteristický znak tmavozelené střední žebro. Ve vhodných podmínkách porůstá plochu o mnoha metrech čtverečních. Dobrým rozpoznávacím znakem jsou v době rozmnožování deštníkovité útvary – receptakula.

Měřík trnitý (Mnium spinosum) je rostlina z oddělení mechů, z řádu prutníkotvaré. Tvoří sytě zelené až hnědězelené, husté, polštářovité porosty. Podle zprávy Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005) patří mezi neohrožené taxony,Měřík trnitý dorůstá 40 až 60 mm. Rostliny jsou zelené, dost vysoko plstnané a tvoří husté polštáře.Listy jsou řídké, rovnoměrně rozestavěné, odstálé, trochu zúžené

Měřík trnitý (Mnium spinosum) je rostlina z oddělení mechů, z řádu prutníkotvaré. Tvoří sytě zelené až hnědězelené, husté, polštářovité porosty. Podle zprávy Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005) patří mezi neohrožené taxony,Měřík trnitý dorůstá 40 až 60 mm. Rostliny jsou zelené, dost vysoko plstnané a tvoří husté polštáře.Listy jsou řídké, rovnoměrně rozestavěné, odstálé, trochu zúžené

Játrovky tvoří tři základní typy stélek,Vývojově nejpůvodnější je stélka lupenitá,Většina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu,V naší přírodě se s nimi setkáváme nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů,nebo na čerstvě rozrušené půdě a kamenech koryt potoků ,

Játrovky tvoří tři základní typy stélek,Vývojově nejpůvodnější je stélka lupenitá,Většina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu,V naší přírodě se s nimi setkáváme nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů,nebo na čerstvě rozrušené půdě a kamenech koryt potoků ,


Další nápady
Pinterest
Hledat