Mechorosty
Polytrichum formosum-Ploník ztenčený Častý v lesích,je jedním z největších mechů,vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích a ve stinných a vlhkých polohách až po horní hranici lesa,hraje tudíž důležitou roli v lesním hospodářství, zejména v zadržování vody
Polytrichum formosum-Ploník ztenčený Častý v lesích,je jedním z největších mechů,vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích a ve stinných a vlhkých polohách až po horní hranici lesa,hraje tudíž důležitou roli v lesním hospodářství, zejména v zadržování vody
Bělomech sivý-je mech vytvářející velké polštáře,vyhledávající kyselá stanoviště, z řádu prutníkotvarých.Vypouklé, světle zelené polštáře dorůstající průměru až 0,5 m jsou zlehka přichyceny k substrátu pomocí malého množství rhizoidů,Lodyžky rostoucí v trsech kolmo jsou velmi hustě směstnané, též velmi křehké a tudíž lámavé,v horní části jsou světle zelené, v dolní bílé. Současně v jednom trsu můžeme nalézt samčí (štíhlejší) a samičí (silnější) lodyžky.
Pokryvnatec Schreberův-lodyžky jsou až 15 cm vysoké, vystoupavé, pravidelně dvouřadě zpeřeně větvené, větve u špičky zpět ohnuté,ístky jsou střechovitě uspořádané, velmi vyduté, široce vejčité, naspodu ohrnuté,Lístky na větvích jsou menší než na lodyžkách. Je dvoudomý, jen místy plodný
Rašeliník je mech s neukončeným růstem,na vrcholku lodyžky neustále přirůstá a na spodku postupně odehnívá. Proto nelze určit, jak stará může konkrétní lodyžka být,Lístky jsou jednovrstevné, bez středního žebra, s typickou anatomickou strukturou,Buňky lístku jsou dvojího druhu - chlorocyty a hyalocyty
Drabík stromkovitý-je mech, který patří mezi naše nejběžnější.Tento mech dorůstá do výšky 10 cm.Jeho barva je zelená, ale můžeme se setkat i se žlutozeleným. Na koncích primárních lodyžek najdeme zašpičatělé lístky, jejichž tvar je jazykovitý a podlouhlý. Pokud je vlhko, odstávají. Zakončení lístků je tupé až zaokrouhlené a okraj je pilovitý.Štět dorůstá do délky až 4cm
Rohozub nachový (Ceratodon purpureus) je druh mechu řadící se k čeledi útlovláskovitých. Patří mezi plevelné mechy rozšířené hlavně u lidských sídlišť, na narušených lokalitách ale i na spálené půdě.
Porostnice Mnohotvárná-Tmavozelená plochá stélka je široká okolo 1 cm a přichycená k podkladu rhizoidy. U jedinců rostoucích na přemokřených stanovištích se objevuje jako další charakteristický znak tmavozelené střední žebro. Ve vhodných podmínkách porůstá plochu o mnoha metrech čtverečních. Dobrým rozpoznávacím znakem jsou v době rozmnožování deštníkovité útvary – receptakula.
Měřík trnitý (Mnium spinosum) je rostlina z oddělení mechů, z řádu prutníkotvaré. Tvoří sytě zelené až hnědězelené, husté, polštářovité porosty. Podle zprávy Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005) patří mezi neohrožené taxony,Měřík trnitý dorůstá 40 až 60 mm. Rostliny jsou zelené, dost vysoko plstnané a tvoří husté polštáře.Listy jsou řídké, rovnoměrně rozestavěné, odstálé, trochu zúžené
Játrovky tvoří tři základní typy stélek,Vývojově nejpůvodnější je stélka lupenitá,Většina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu,V naší přírodě se s nimi setkáváme nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů,nebo na čerstvě rozrušené půdě a kamenech koryt potoků ,
Další nápady
Rokyt (Hypnum cupressiforme) Velmi rozšířený a mnohotvárný mech. Rokyt cypřišovitý je zelený až žlutohnědý mech. Z postranních větví vyrůstá červený, asi 3 cm dlouhý zakřivený štět. Tobolka je hnědá. Rokyt cypřišovitý je všeobecně rozšířený. Nejčastěji se vyskytuje v lesích. V minulosti se sušený používal jako náplň do polštářů pro dobré spaní.
Dvouhrotec Chvostnatý V ČR hojný od nížin do alpínského pásma. Nejčastěji na kyselém humusu v jehličnatých i listnatých lesích. Rostliny vytvářejí rozsáhlé, lesklé, zelené trsy. Lodyhy až 10 cm vysoké. Vzácně plodný. Tobolka válcovitá, slabě zahnutá. Víčko dlouze zobanité.
zkrutek vláhojevný (FUNARIA HYGROMETRICA) Hojný a velmi rozšířený druh. stará ohniště, škvárová hřiště, skleníky... V přirozených společenstvech je poměrně vzácný. Lodyhy od několika milimetrů až do 2 cm vysoké. Tobolka nachýlená až vodorovná. Při větší vlhkosti se štět napřimuje, při nižší svinuje.
Těhovec Bezžebrý (HEDWIGIA CILIATA) Považován za kosmopolitní druh. V ČR běžný druh do nížin do hor. Rostliny za sucha našedlé nebo zelené. Na osluněných skalách, sutích i velkých balvanech.
srpnatka fermežová (HAMATOCAULIS VERNICOSUS) V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně. Na nenarušených nebo jen minimálně narušených rašelinných loukách v pahorkatinách a předhořích. Rostliny středně velké až robustní. Tobolka vodorovná. Zranitelný druh.
rašeliník(Sphagnum) Rašeliník je mech s neukončeným růstem. Zástupci tohoto rodu mohou ve svých buňkách pojmout velké množství vody. Lístky jsou jednovrstevné. Chlorocysty jsou zelené buňky zajišťující fotosyntézu.
Hypnum cupressiforme - rokyt cypřišovitý. Rokyt cypřišovitý je zelený až žlutohnědý mech, který tvoří souvislé, husté koberce. Charakteristický je lesk těchto koberců a jejich snadná stažitelnost z podkladu. Lodyžka je zpravidla přerušovaně zpeřeně větvená, 3 - 10 cm dlouhá. Výhonky jsou cypřišovité, copánkovité či ploše olistěné.
polytrichum formosum
zploštělec sleziníkový (HOMALIA TRICHOMANOIDES) V ČR poměrně běžně od nížin do hor. Nejčastěji na kůře listnatých stromů,většinou bazických skalách a kamenech. Rostliny poměrně robustní, až 7 cm dlouhé, světle zelené. V terénu dobře rozpoznatelný druh. Listy na lodyze dvouřadě odstálé, za sucha dolů zahnuté.
vršatka Taylorova (MYLIA TAYLORII) V ČR se vyskytuje na Šumavě, v Jizerských horách, Krkonoších... hojně na pískovcových skalách, v pískovcových oblastech roste hojně i na tlejícím dřevě. Tvoří mohutné, rozlehlé, často vyduté porosty zeleně až karmínově červeně. Lodyhy 3–10 cm dlouhé. Tobolka krátce vejčitá. Díky své velikosti v terénu snadno poznatelný druh.