Výborné knihy o dětech

Po přečtení této knihy budu svému synovi opravdu rozumět! Rozebírá sice hodně "psychologickou stránku věci", ale je k nezaplacení. Popisuje, jak nejčastěji rodiče dítěti vlastně ubližují, aniž by si to uvědomili, a co jde dělat lépe. A jak vlastně malé děti přemýšlí! Knížka je plná krátkých příběhů ze života (kurzívou psané texty), takže se k ní často vracím a čtu si třeba jen tu kurzívu.

Kniha "Francouzské děti jedí všechno" od Karen Le Billonové je pěkný příběh Američanky, která se s dcerami na rok přestěhovala do Francie a naučila tam sebe i je pořádně a správně jíst. Při čtení jsem se pěkně bavila, občas mne něco pobouřilo a něco překvapilo mile i nemile, sem tam s něčím nesouhlasím, ale zároveň jsem se hlavně nenásilnou formou i něco naučila. V knize jsou formulované zajímavé myšlenky ohledně jídelních návyků dětí.

Na knihu "A dost! Francouzské děti nedělají scény" od Pamely Druckermanové nedám dopustit. Díky ní spí můj dvou a půl měsíční syn celou noc. Kniha vtipně a mile srovnává přístup Francouzů a Američanů k výchově dětí. Ne všechny tipy lze využít v Českém prostředí, ale spoustu tipů a rad považuji za opravdu hodně užitečných.

Tuto knihu by si povinně měli přečíst snad všichni rodiče. Tolika hádkám a nedorozumění s dětmi se dá lehce předejít, když jako rodiče budeme umět s dětmi normálně mluvit. Kniha je praktickým návodem, jak si změnou vět, volby slov a délky rodičovských proslovů vlastně usnadnit život. Postupy vycházejí vlastně ze stejných základů jako manažerské kurzy koučování. A pro tatínky, babičky a ostatní, kteří nad knihami ohrnují nosy, jsou tam jednoduché, vtipné a přehledné komiksy.

"Něžná náruč rodičů" - tuto knihu doporučuji prolistovat už v těhotenství. Jsou tam základní ukázky, jak dítě nosit, chovat, brát, umývat, pokládat... věděli jste, že se do jednoho roku nemá dítě nosit "posazené narovno", jak to vidíte ve filmech? Akorát mu tím ničíte páteř a způsobíte skoliózu a problémy se zády v dospělosti... Navíc jsou v knize i výborné tipy na pozice, ve kterých si dítě hned odbrkne, nebo se mu uleví při kolice... a které by matku hned tak nenapadly.

Vynikající, tenká kniha, plná názorných obrázků a "komiksových" kreslených příkladů a přitom založená na aktuálních poznatcích neurofyziologie a experimentální psychologie (chytré argumenty, to mi vyhovuje!). Takže v ní rodič například najde "vědecké" vysvětlení toho, proč dítě v určitém věku místo "nechytej na ten obraz" slyší jen "chytej na ten obraz" a proč při rozbitém kolenu někdy začne brečet, až si teprve ověří, že je nablízku máma.

Kniha je příšerně populisticky napsaná, autor hlásá jen svoji pravdu a při čtení člověka akorát chytá deprese, co bude se světem a co bude s jeho dětmi Navíc autor si nic víc nezjistil o spánku dětí, výživě a jídle a tak... Ale dávám ji sem proto, že když se nad to vše povznesete, tak v základních věcech má v knize pravdu. Děti by měly trávit čas venku v přírodě, stavět si své vlastní stromové domečky, hrát si s obyčejnými dřevěnými hračkami, mít zvířátka, umět založit a udržet oheň…