Předposlední postní neděle je - SMRTNÁ. Vynášení smrti je zvykem ještě z dob pohanských. Smrtka, Morana, slaměná Mařena, smrtholka byla upravena ze snopku slámy a hadrů, kolem krku měla náhrdelník z vyfouknutých vajec nebo prázdných ulit hlemýžďů. Ustrojenou loutku nabodli na kůl a společně odnesli za ves. Tam ji hodili do vody. Někde ji odstrojili, hadry schovali na příští rok. A dospělí i děti, měli radost, že smrtka, symbol zimy, už je pryč.

Předposlední postní neděle je - SMRTNÁ. Vynášení smrti je zvykem ještě z dob pohanských. Smrtka, Morana, slaměná Mařena, smrtholka byla upravena ze snopku slámy a hadrů, kolem krku měla náhrdelník z vyfouknutých vajec nebo prázdných ulit hlemýžďů. Ustrojenou loutku nabodli na kůl a společně odnesli za ves. Tam ji hodili do vody. Někde ji odstrojili, hadry schovali na příští rok. A dospělí i děti, měli radost, že smrtka, symbol zimy, už je pryč.

betlém v makovici

betlém v makovici

V úterý o půlnoci končí bláznivý masopust a přichází půst. Následující středa se nazývá Popeleční. Toho dne světí se popel z ratolestí svěcených minulého roku v Květnou neděli. Tímto popelem dělá kněz věřícím křížek na čele a říká: Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.  V některých krajích věřili, že kdo se v Popeleční středu napije svěcené vody, toho nebudou v tom roce obtěžovat komáři. Z toho důvodu muži pívali ráno na Popeleční středu kořalku.

V úterý o půlnoci končí bláznivý masopust a přichází půst. Následující středa se nazývá Popeleční. Toho dne světí se popel z ratolestí svěcených minulého roku v Květnou neděli. Tímto popelem dělá kněz věřícím křížek na čele a říká: Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš. V některých krajích věřili, že kdo se v Popeleční středu napije svěcené vody, toho nebudou v tom roce obtěžovat komáři. Z toho důvodu muži pívali ráno na Popeleční středu kořalku.

Na Velký pátek nepohneš se zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nic z domu nevyneseš, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. Když Syn Boží zemřel, má být všechno klidný. I každý červík je smutný  a každý člověk má do kostela jít.  Dospělí v ten den nejedli nebo alespoň nemastili. Pokud se vařilo, tak jen jednou denně. Buď jen polévka s chlebem nebo brambory  s mlékem.

Na Velký pátek nepohneš se zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nic z domu nevyneseš, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. Když Syn Boží zemřel, má být všechno klidný. I každý červík je smutný a každý člověk má do kostela jít. Dospělí v ten den nejedli nebo alespoň nemastili. Pokud se vařilo, tak jen jednou denně. Buď jen polévka s chlebem nebo brambory s mlékem.

Velikonoce - koláž

Velikonoce - koláž

masopust - lyko

masopust - lyko

Česká "Barborka"

Česká "Barborka"

Leckde stelou v podvečer svátku sv. Jana Křtitele "postýlku svatého Jana". Natrhají vonné bylinky, nakladou je pod stůl a přikryjí bílým ubrouskem. Do středu položí obrázek sv. Jana, kolem pak jiné svaté obrázky. Rodiče nenápadně pod obrázky vloží drobné cukroví, jako odměnu světce za nabídnutý nocleh.  Bylinky se později usuší. Lidé věřili, že bylinky trhané v období svátku sv. Jana mají obzvláště kouzelnou moc, která se slunovratem pomalu ubývá.

Leckde stelou v podvečer svátku sv. Jana Křtitele "postýlku svatého Jana". Natrhají vonné bylinky, nakladou je pod stůl a přikryjí bílým ubrouskem. Do středu položí obrázek sv. Jana, kolem pak jiné svaté obrázky. Rodiče nenápadně pod obrázky vloží drobné cukroví, jako odměnu světce za nabídnutý nocleh. Bylinky se později usuší. Lidé věřili, že bylinky trhané v období svátku sv. Jana mají obzvláště kouzelnou moc, která se slunovratem pomalu ubývá.

Svatojánské kvítí

Svatojánské kvítí

Kdo na Zelený čtvrtek před východem slunce sní pečivo nebo chléb pomazaný medem, jest bezpečen před uštknutím hadů, žihadly vos, sršňů a jiné podobné čeládky. Prý to platí i proti lidem jízlivým, závistívým ...

Kdo na Zelený čtvrtek před východem slunce sní pečivo nebo chléb pomazaný medem, jest bezpečen před uštknutím hadů, žihadly vos, sršňů a jiné podobné čeládky. Prý to platí i proti lidem jízlivým, závistívým ...

Škaredá středa  Karel Pejml - Český lid: Středa před Zeleným čtvrtkem sluje Škaredá neboli sazometná či smetná. Staří Čechové vymetávali v tento den saze z komína za příčinou nastávajících svátků. Obvyklejším názvem však je Škaredá, ježto prý zlořečený Jidáš se na Pána Krista škaredil.  V tento den podle lidové pověry se nesmí nikdo škaredit, ježto by se pak škaredil každou středu v roce.

Škaredá středa Karel Pejml - Český lid: Středa před Zeleným čtvrtkem sluje Škaredá neboli sazometná či smetná. Staří Čechové vymetávali v tento den saze z komína za příčinou nastávajících svátků. Obvyklejším názvem však je Škaredá, ježto prý zlořečený Jidáš se na Pána Krista škaredil. V tento den podle lidové pověry se nesmí nikdo škaredit, ježto by se pak škaredil každou středu v roce.

Začíná půst

Začíná půst

Čtyřicátého dne po Božím hodu vánočním   2. února slaví křesťané svátek obětování Páně. Toho dne se v kostele před mší světí svíce   hromničky. Křesťané je rozsvěcovali při bouřích, prosíce Boha za odvrácení hrozící pohromy. V den Hromnic se nesmělo nic šít, ani nic přišívat, protože jehla předem přitahovala božího posla blesk. V starých  českých domácnostech se  v ten den nesměly vést
 nevážné řeči a také klení bylo zapovězeno.

Čtyřicátého dne po Božím hodu vánočním 2. února slaví křesťané svátek obětování Páně. Toho dne se v kostele před mší světí svíce hromničky. Křesťané je rozsvěcovali při bouřích, prosíce Boha za odvrácení hrozící pohromy. V den Hromnic se nesmělo nic šít, ani nic přišívat, protože jehla předem přitahovala božího posla blesk. V starých českých domácnostech se v ten den nesměly vést nevážné řeči a také klení bylo zapovězeno.

Čerti z kynutého těsta

Čerti z kynutého těsta

"Barborky" z kynutého těsta.

"Barborky" z kynutého těsta.

Pinterest
Search